„Potřebujeme systematickou a koncepční změnu.“ Výzkumnice z IES FSV UK usiluje o efektivnější zdravotnictví v Evropě
Zdravotnictví v Evropě čelí řadě výzev – evropská populace stárne a organizace zdravotní péče mnohdy není flexibilní a schopná se přizpůsobit náročným situacím, jako je například propuknutí pandemií. Projekt FLASH si klade za cíl provést důkladnou analýzu mechanismů financování zdravotní péče v Evropě a přinést změny, které přispějí k vytvoření odolného a flexibilního systému evropského zdravotnictví. Na projektu, který je součástí grantového programu Evropské unie Horizont Evropa, se podílí i dr. Jana Votápková z Institutu ekonomických studií.
Čtyřletý multidisciplinární projekt FLASH (Flexible Approaches to Support Health through Financing) je rozdělený do osmi výzkumných balíčků. Fakulta sociálních věd UK společně s Kanceláří zdravotního pojištění (KZP) chce v rámci balíčku 2 navrhnout změny, které povedou k udržitelnému financování příjmové stránky zdravotního pojištění.
Dr. Votápková také patří mezi hlavní řešitele výzkumného balíčku 5, kde bude analyzovat potenciály pro přeshraniční zdravotní péči, a především počítat cenové rozdíly hospitalizací mezi Českou republikou a Německem. Hlavní úskalí podle ní tkví především v tom, že zdravotní péče je v Evropské unii stále z velké části v kompetenci národních států. Lékařské ošetření v jiné členské zemi lze čerpat pouze třemi definovanými způsoby.
„Pro obyvatele žijící v příhraničí však žádná z těchto možností není řešením nedostatku zdravotní péče v regionu,“ zdůrazňuje ekonomka zdravotnictví. „Zlomíte-li si nohu v České republice, avšak nejbližší nemocnici máte v Německu, jedná se o tzv. plánovanou péči. A tu můžete v jiném členském státě čerpat pouze na základě předchozího souhlasu zdravotní pojišťovny nebo za plnou úhradu, kdy poté můžete požádat svou zdravotní pojišťovnu o refundaci, avšak pouze do výše českých cen. Získání předchozího souhlasu však nějakou dobu trvá a vy potřebujete ošetření hned. Samozřejmě si péči můžete zaplatit v plné výši a žádat svou zdravotní pojišťovnu o refundaci, v zemích z různou cenovou hladinou je to však problém,“ vysvětluje dr. Votápková.
Nejvhodnějším řešením by podle ní bylo vytvoření systému, který by dovoloval, aby se obyvatelé Evropské unie nemuseli při čerpání zdravotní péče rozhodovat podle státní příslušnosti, nýbrž na základě její dostupnosti. „Protože v některých případech může časová dostupnost zachránit život,“ podotýká ekonomka. „Zdravotní pojišťovny však přeshraničnímu řešení nedostupnosti zdravotní péče nejsou příliš nakloněny a argumentují cenovým rozdílem, který však nikdo nikdy přesně nevyčíslil,“ dodává.
V rámci projektu FLASH tak chce především najít cesty, jak vyčíslit přesný cenový rozdíl vybraných hospitalizací, a tím přesvědčit zdravotní pojišťovny, že úhrady přeshraniční zdravotní péče mají smysl. „Navíc předpokládáme, že cenový rozdíl u některých hospitalizací se našim cenám bude velmi blížit. Z hrubých dat přeshraničních úhrad, které však nejsou nikterak přesné, víme, že průměrně jsme v Německu na 156 procentech českých cen za hospitalizaci. V roce 2014 to bylo 442 procent,“ uvádí.
Spolupráce v rámci externích týmů
Dr. Votápková spolupracuje v rámci projektu s výzkumníky z celé Evropy, s nimiž je nutné se pravidelně setkávat. Společné meetingy se konají jednou ročně, týmy v rámci výzkumných balíčků se scházejí častěji. „Tento projekt je postaven tak, aby v něm každý expertní tým – často z jiné země – mohl pracovat na tom, co je pro jeho systém zdravotnictví nejpalčivější. A poté sdílením dobré praxe propojíme širší aplikovatelnost a možný přesah i do jiných zemí a ostatních expertních týmů, k čemuž je nutná týmová spolupráce,“ popisuje.
Sama přiznává, že výzkum přeshraniční zdravotní péče je pro ni odbočkou od klasického ekonomického modelování. Zároveň ale považuje za velmi důležité, aby se analytičtí ekonomové účastnili projektů, které mají reálný dopad. „Ač v pracovním balíčku 5 přímo nevytváříme ekonometrický model, aplikujeme zde analytické schopnosti a způsob přemýšlení, kterými disponujeme díky rigoróznímu matematickému aparátu. Reálně tím můžeme ovlivnit životy tisíců lidí žijících v pohraničí,“ podotýká. Rovněž zdůrazňuje, že ekonomie zdravotnictví je legitimní ekonomickou disciplínou, která vzhledem k tomu, že i zdravotnictví podléhá financování, modeluje ekonomické záležitosti.
Nutnost koncepční změny
Obecně nejpalčivější problém současného zdravotnictví představuje podle dr. Votápkové negativní demografický vývoj. „Bude se stále rozšiřovat podíl státních pojištěnců, tedy osob v důchodovém věku, a poměrově snižovat podíl osob v aktivním věku. Staří lidé trpí chronickými nemocemi, prodlužuje se délka života, avšak nikoliv délka života ve zdraví. Budeme tedy potřebovat více financí k pokrytí výdajů zdravotnictví. Nebo budeme muset naše zdravotnictví zefektivnit, provést změny ve financování či změnit fungování příjmové stránky veřejného zdravotního systému,“ míní výzkumnice.
Společně s tím také zmiňuje, že se do stavu českého zdravotnictví – stejně jako i do jiných oblastí – negativně promítla pandemie covidu-19 a následná ekonomická krize. Vzniklá situace ale podle ní jen poukázala na to, jak důležité je nastavit zdravotnický systém tak, aby byl byl vůči podobným krizím odolný. „Potřebujeme tedy systematickou a koncepční změnu, abychom další případnou krizi jako pandemie covidu systémově ustáli,“ uvádí.
Pokud k tomu nedojde, zmíněné problémy budou dle jejího názoru jen eskalovat, až postupně dojde k tomu, že v Česku nebude dostatek financí k pokrytí všech zdravotních potřeb. „Ale věříme, že i naše práce v projektu FLASH přispěje k tomu, že situaci zvládneme,“ uzavírá.
PhDr. Jana Votápková, Ph.D. působí na Institutu ekonomických studií FSV UK. Jejím zaměřením je ekonomie zdravotnictví, obzvláště měření efektivit ve zdravotnictví či analýza efektu plánovaných a přijatých zdravotnických reforem. Její práce byla citována Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Vedle ryze akademického výzkumu se také ráda podílí na projektech s přesahem do reálného života občanů, jako je například analýza potenciálu a cenových rozdílů v přeshraničním poskytování zdravotní péče, obzvláště na Šluknovsku, které nyní trpí nedostatkem dostupné kvalitní zdravotní péče.
V roce 2012 získala Cenu Karla Engliše České společnosti ekonomické za studii „The Effect of the Abolition of User Charges on the Demand for Ambulatory Doctor Visits“. V roce 2016 obdržela Cenu Josefa Hlávky za znamenitý průběh a absolvování studia v oboru ekonomie.
