Teorie úzce propojená s praxí. Profesor z ISS se věnuje výzkumu veřejného sektoru
Prof. Michal Plaček z Institutu sociologických studií FSV UK se ve výzkumu věnuje především decentralizaci veřejné správy a rozhodování ve veřejném sektoru. Na své akademické dráze, kterou úzce propojuje s praxí, bezesporu nezahálí – spolupracuje s řadou výzkumných institucí a zahraničních univerzit či tuzemskou veřejnou správou. Rovněž se podílí na mnoha projektech, v nichž se mimo jiné snaží o propojení technických oborů se sociálními vědami. V letošním roce získal v oboru veřejná a sociální politika profesuru.
Hlavní motivací, proč se po dokončení magisterského studia vydal na dráhu akademika, byla touha pochopit fungování veřejného sektoru. Při svém zaměstnání tak začal na Masarykově univerzitě v Brně studovat kombinovanou formu doktorského studia zaměřeného na veřejnou ekonomii a hospodářskou politiku. „Studium a hlavně čtení vědeckých článků mi v práci hodně pomohlo. Naučil jsem se lépe pracovat s daty, vyhodnocovat je a využívat i zahraniční zkušenosti. V první fázi akademické kariéry jsem v článcích řešil to, s čím jsem se setkával v práci,“ popisuje prof. Plaček, který se po dokončení doktorského studia rozhodl v akademickém světě zůstat.
Ve svém výzkumu se postupně zabýval celou řadou témat – managementem ve veřejném sektoru, korupcí ve veřejné správě, problematikou zelených veřejných zakázek či okrajově i rozvojovými studii. V posledních letech se konkrétně zaměřil na mezisektorovou spolupráci v čase krizí – zajímalo ho, proč veřejný sektor nechce spolupracovat s ostatními aktéry (například neziskovými organizacemi) a jak tuto spolupráci ovlivnily minulé krize čili ekonomická krize v roce 2008, migrační krize v roce 2015 nebo pandemie onemocnění covid-19. „Zjednodušeně řečeno, některé krize mají potenciál změnit přístup ke spolupráci, a to někdy i skokově až radikálně,“ přibližuje prof. Plaček. „Vypadá to, že český veřejný sektor umí perfektně zvládat první fáze krize – to znamená zajistit ubytování a základní potřeby. Ale pak má velký problém v dalších fázích, kdy už musí dělat sofistikovanější politiky a zaměřit se třeba na trh práce, školství nebo psychické zdraví,” dodává.
Dále se prof. Plaček hlouběji věnuje udržitelnému zadávání – čili tomu, zda organizace veřejného sektoru při nákupech zohledňují, jaké jsou environmentální dopady produktu nebo za jakou mzdu a v jakých podmínkách pracují zaměstnanci dodavatelů. Rovněž ho zajímá, proč jsou ve veřejném zadávání některé organizace lepší, resp. horší či jakou roli hraje velikost organizace, transparentnost, korupce nebo regulace. „Většina současných studií je založena na dotazníkových šetřeních, které mají velmi malou návratnost, přibližně 10 procent. A tím pádem moc nevíme, jak zadávají organizace, které na dotazníky neodpovídají. Pomocí našeho algoritmu můžeme zjistit skutečný podíl zelených zakázek v jednotlivých organizacích. Říct, zda to, co organizace reportují o svých zelených nákupech, je pravda a jestli se například dotazníkových šetření zúčastňují především ty organizace, které mají pozitivní vztah k zelenému zadávání,” uvádí.
Spolupráce se zahraničními institucemi
Prof. Plaček ve svém výzkumu spolupracuje s celou řadou zahraničních univerzit a výzkumných středisek po celém světě – například s Arizona State University ve Spojených státech amerických, se střediskem Leibniz Institute of Agricultural Development in Transition Economies v Německu či s britskými institucemi jako Oxfordská univerzita nebo University College London. Společně s tím také kooperuje s výzkumníky z Itálie nebo Španělska. „Překvapilo mě, že v posledních letech se nám zahraniční partneři, a to často z hodně dobrých univerzit, ozývají sami s tím, že mají zájem o spolupráci. Myslím, že na tom jako Univerzita Karlova nejsme vůbec špatně. Když jsem byl na Oxfordu, tak tam kolegové z různých univerzit mluvili o Karlovce opravdu dobře a obecně chválili i životní podmínky v České republice,” zdůrazňuje prof. Plaček.
Některé výzkumné projekty rovněž prováděl i v rozvojových zemích a na fakultě vede doktorandy, kteří z těchto oblastí pocházejí. V roce 2022 se vydal do Indonésie s doktorandem FSV UK Choirulem Anamem. V zemi společně představovali výsledky výzkumu, který se věnoval efektivitě tzv. village funds. Tento projekt zavedla v roce 2014 indonéská vláda jako program na snížení chudoby především v zemědělských oblastech země. „Choirul se poté po doktorátu vrátil zpět do Indonésie a má skvělou kariéru. Jeho příběh inspiruje spoustu mladých lidí a je reklamou na naši univerzitu. Nadále spolupracuji s ním, indonéskou inovační agenturou a University College London na společných projektech,” dodává prof. Plaček.
Spolupráce s doktorandy z rozvojových zemí však dle jeho slov může být někdy náročnější kvůli jejich odlišné kultuře, financování či vstupním předpokladům. Ale i přesto v ní, jak koneckonců dokazuje i příběh Choirula Anama, vidí velký přínos. „Oni pak mohou mít doma, pokud se vrátí, mnohem větší dopad. Třeba teď jsem spolupracoval se studentkou z Pákistánu, která se k nám hlásila na doktorát na téma veřejné zakázky. Společně jsme chystali projekt, s nímž se nakonec dostala na dobrou univerzitu v USA, kde bude mít mnohem lepší podmínky než u nás. Asi bych mohl být naštvaný, ale jsem rád, že uspěla a že se k nám hlásí studenti s mezinárodně kompetitivními projekty,” chválí si prof. Plaček.
Teorie skloubená s praxí
Rozvíjející se spolupráci výzkumných institucí s veřejným sektorem považuje obecně za velmi důležitou. Díky tomu podle něj mohou výzkumníci ukázat, že sociální a humanitní vědy mají ve společnosti své místo. „Na druhé straně to ale přináší i svá rizika. Myslím si, že by univerzity neměly fungovat jako levnější ‚konzultačky‚, ale měly by veřejnému sektoru pomoct, aby si vybudoval vlastní kapacity. To znamená, aby měl vlastní lidi, kteří budou schopni připravit poklady a efektivně se rozhodnout,” podotýká prof. Plaček. „Pokud bude veřejný sektor příliš závislý na naší pomoci a externích dodávkách, stane se infantilní,” dodává.
Sám v loňském roce spolupracoval s Ministerstvem pro místní rozvoj při tvorbě kapitoly Národní strategie veřejného zadávání, která se věnovala udržitelnému zadávání. Jako podpůrní výzkumní aktéři se zapojili odborníci z již zmíněné Arizona State University a Sustainable Purchasing Research Initiave (SPRI) v USA. Propojení výzkumného týmu FSV UK a SPRI se zástupci ministerstva zajistilo Centrum pro přenos poznatků a technologií UK. „Kolegům z ministerstva jsme poskytli rešerši literatury, sesbírali pro ně nová data z malých obcí, pomohli s jejich interpretací a poskytli několik nevyžádaných rad k implementaci,” komentuje prof. Plaček. „Nakonec se nám podařilo maximalizovat dopad tohoto projektu pro všechny strany. Data využijí i naši kolegové z Arizona State University a na FSV UK jsme připravili nový inovativní kurz na udržitelné zadávání, kam jsme zvali kolegy z ministerstva. Kurz měl tím pádem hodně praktický dopad,” pochvaluje si.
S Centrem pro přenos poznatků a technologií rovněž nyní spolupracuje na projektu Joint Seed Funding, na němž se podílí Univerzita Karlova společně se St. Andrews University ve Skotsku. Projekt se zaměřuje na zformování sítě vědeckých pracovníků pracujících na tématu udržitelnosti z různých pohledů společenských věd. „Na začátku jsme měli obavy, zda najdeme nějaká společná témata a nakonec jich máme docela dost – třeba accountabilitu, která je naprosto klíčová pro veřejný i soukromý sektor. V rámci projektu pořádáme semináře, které jsou všem volně přístupné. Zveme na ně zajímavé řečníky z USA, Kanady a Velké Británie,” zmiňuje prof. Plaček.
Nově se také podílí na projektu s názvem FOP s doc. Romanem Fojtíkem, vědeckým pracovníkem na Vysoké škole báňské a České zemědělské univerzitě. Jedná se o unikátní tepelnou baterii, která využívá prášek k akumulaci energie. „Často úplně zbytečně řešíme dělení na sociální a humanitní versus technické obory. Většinu produktů ve finále stejně používají lidé a to, že tyto obory spolupracují a někdy úplně splývají, je přirozené,” míní prof. Plaček. „Pokud chcete uspět s jakýmkoliv produktem, tak by měl být orientován na lidi. A k tomu jsme dobří my, sociální vědci. A Roman je zase dobrý v technických řešeních,” dodává.
Další snahu o propojení technických oborů a sociálních věd představuje i projekt CHERISH, s nímž prof. Plaček společně s doktorskými studenty FSV UK a kolegy z Fakulty stavební VŠB uspěl v prestižní soutěži organizované kanadskou univerzitou HEC Montreál. S projektem, který se zaměřuje na udržitelné bydlení pro seniory, nedávno postoupili do dalšího kola. „Jedná o inovativní dřevostavbu, která je levná a bezpečná a může sloužit jako sociální bydlení. My k tomu dodáváme i mapování potřeb potenciální skupin uživatelů, design adaptačních aktivit či optimalizaci služeb. Jedná se tak o komplexní produkt, nikoliv pouze o dům,” popisuje prof. Plaček. „Součástí projektu je i individuální koučink a kurzy od HEC Montreál, které jsou opravdu dobré. Jsem moc rád, že jsme mohli zapojit naše doktorandy, protože odvádějí skvělou práci,” dodává.
Další publikace i zahraniční spolupráce
Za svůj nejdůležitější akademický počin poslední doby považuje svůj poslední článek, který přijali do časopisu Public Administration, jež patří k vůbec nejstarším a nejrespektovanějším v oboru. „Jedná se o komparativní studii mezisektorového partnerství (tzv. cross-sectoral partnership) zaměřenou na Českou republiku, Slovensko a Polsko. Myslím, že jsme prvními autory z Česka za historii tohoto časopisu,” uvádí prof. Plaček. Společně s tím ho také v poslední době potěšila pozvánka na Oxfordskou univerzitu, kde v květnu vystoupil jako panelista na téma zadávání zelených zakázek. „V září tam znovu budeme prezentovat náš výzkum. A řešíme i další spolupráci,” zmiňuje.
Mimo to také pracuje na dvou knihách. První z nich, která by měla vyjít v nakladatelství Cambridge University Press, se zabývá tím, jak externí šoky ovlivňují vývoj teorií o neziskovém sektoru. Druhá publikace je zaměřená na zelené veřejné zakázky v globální perspektivě. „Společně s kolegou ze Španělska jsme hlavními editory. Podařilo se nám sehnat autory z celého světa a do brainstormingu zapojit praktiky i akademiky. Kniha je rovněž jedním z pilotních projektů nakladatelství Springer, kde testujeme umělou inteligenci a machine learning jako nástroj pro autory, který by měl usnadnit psaní vědeckých knih,” uvádí prof. Plaček.
Do budoucna by chtěl nadále spolupracovat s Centrem pro přenos poznatků a technologií, hlouběji rozvinout kooperaci s londýnskou University College London a estonskou Tallinn University of Technology a pokusit se o vnášení nových témat do veřejného prostoru. „A samozřejmě si myslím, že mám pořád co říct prostřednictvím publikací,” uzavírá prof. Plaček.
