Mezinárodní den žen a dívek ve vědě: Jak v akademickém světě uspěly vědkyně z FSV UK?
Dne 11. února již tradičně oslavujeme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má připomínat jejich zásadní úlohu ve vědeckém prostředí a podporovat jejich zapojení do výzkumu. U této příležitosti zmiňujeme řadu úspěchů, kterých v loňském roce dosáhly akademičky z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na úvod připomeňme, že dvě naše akademičky loni úspěšně získaly profesorský titul. Z rukou prezidenta Petra Pavla převzaly jmenovací dekret Antonie Doležalová z Institutu ekonomických studií FSV UK a Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Titul profesorek v oboru moderní dějiny jim na základě návrhu vědeckých a uměleckých rad vysokých škol přísluší od 29. listopadu 2023.
Významného úspěchu dosáhly také vědkyně z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, které na jaře získaly tříletý prestižní grant evropského programu Horizon Europe. Čistě ženský tým se ve spolupráci s dalšími evropskými výzkumnými institucemi podílí na mezinárodním výzkumu odolnosti médií. „Získání grantu Horizon Europe je pro nás významný úspěch a milník. Můžeme díky němu naše dlouholeté odborné znalosti a zkušenosti s českými výzkumy médií využít v mezinárodním měřítku, a získat tak mnohem větší vliv na kvalitu a ochranu mediálního prostředí, které má sílu měnit politické systémy, společenské hodnoty i práva jednotlivců,” popsala jedna ze zapojených akademiček doc. Alice Němcová Tejkalová.
V evropském měřítku uspěla i dr. Jana Votápková z IES. Zapojila se do projektu FLASH, který uspěl ve výzvě Evropské komise Horizon Europe. Čtyřletý multidisciplinární projekt si klade za cíl provést důkladnou analýzu mechanismů financování zdravotní péče v Evropě. Vědkyně bude za spolupráce s externími odborníky vytvářet návrh modelu udržitelného financování zdravotního pojištění v České republice a model vyčíslení cenových rozdílů v přeshraniční zdravotní péči.
Akademičky z FSV UK se v loňském roce také ve značné míře podílely na konferencích s mezinárodním přesahem. V listopadu se poprvé v ČR konala konference Lessons and Legacies, jejíž spoluorganizátorkou byla dr. Hana Kubátová z Institutu politologických studií FSV UK. Na akci probírali přední odborníci na dějiny holokaustu z celého světa nejnovější výzkum o pronásledování a genocidě Židů a Romů za druhé světové války.
Na IPS se rovněž za mimořádného nasazení vědkyň, vědců i dobrovolníků v září konala prestižní konference Evropského konsorcia pro politický výzkum (ECPR). Akce se zúčastnilo na 2 400 vědeckých pracovníků, doktorandů, akademiků a dalších z téměř padesáti zemí. Na roundtable s doc. Petrou Guasti a dr. Hanou Kubátovou se můžete podívat zde.
Barbara Pertold-Gebicka z IES pak patřila mezi hlavní organizátorky 35. ročníku prestižní mezinárodní konference Evropské asociace ekonomů trhu práce (EALE) s účastí téměř 500 ekonomek a ekonomů z celého světa. Na hladkém průběhu akce se podíleli také dobrovolníci z řad studentů.
Úctyhodných úspěchů dosáhly v loňském roce i doktorandky. Martina Hrušková z Institutu sociologických studií FSV UK získala Cenu Josefa Hlávky za diplomovou práci, která se zabývala problematikou šetrného a udržitelného zadávání veřejných zakázek v typické zemi středoevropského a východoevropského regionu EU. Doktorandka Johana Kłusek z IMS se zase zařadila mezi 53 laureátů z celého světa, kteří získali Sylff Research Grant. Cena prezidenta ČSE pro autory do 25 let putovala studentce doktorského programu na IES Martině Luškové za práci “The Effect of Face Masks on Covid Transmission: A Meta-Analysis”, v níž zkoumala efekty nošení roušek a respirátorů na přenos viru způsobujícího onemocnění COVID-19. A daleko za hranice se dostala doktorandka Karolína Poliaková z IKSŽ, která získala Fulbrightovo stipendium pro výzkum na prestižní Kolumbijské univerzitě ve Spojených státech.
Pozornost si zaslouží i doc. Zuzana Havránková z IES, která byla zvolena členkou prestižní organizace Academia Europaea, jejímž hlavním cílem je podporovat tvorbu politik v Evropě prostřednictvím SAPEA, poradního orgánu Evropské komise. Jejímu zvolení předcházelo náročné výběrové řízení na základě nominace, kontroly a potvrzení vynikajících výsledků její výzkumné činnosti v oblasti ekonomie.
Připomeňme i akademičky, kterým se v uplynulých měsících dostalo značné pozornosti médií. Za ISS získala fakultní mediální ocenění za rok 2023 dr. Marie Jelínková, a to zejména za aktivní mediální vystupování a dlouhodobou práci v oblasti migrace. I díky její účasti ve fakultní Expertní skupině pro Ukrajinu se stala častou komentátorkou problematiky, která je spojená s integrací ukrajinských migrantů. Za IMS se oceněnou akademičkou stala dr. Irena Kalhousová. Ta se po vyhrocení izraelsko-palestinského konfliktu snažila přispět k celospolečenskému pochopení vzniklé situace. Zároveň se v jejím případě jedná o ocenění za šíření dobrého jména Herzlova centra izraelských studií a celé FSV UK.
Několik vědkyň také v průběhu roku přijalo pozvání do fakultního podcastu De Facto, kde hovořily nejen o akademické práci, ale i o svém každodenním životě. Dr. Malvína Krausz Hladká, proděkanka pro studijní záležitosti, v rozhovoru například zmiňovala, jak chce nadále na fakultě zlepšovat studijní prostředí. Již zmíněná dr. Irena Kalhousová v červnu zmiňovala, jaké má do budoucna plány na úrovni mezinárodní spolupráce. Doc. Eliška Vejchodská z ISS v podcastu mluvila o problematice ochrany životního prostředí a Markéta Supa z IKSŽ například zase popisovala, proč se rozhodla kombinovat studium v Česku a zahraničí.
