„Usiluji o lepší pochopení politické situace v Africe, současné dění se jí dotkne velmi výrazně,” uvádí politický geograf
Geopolitika vesmíru či rozložení politické moci v subsaharské Africe. Témata, která dr. Bohumila Doboše z Institutu politologických studií zaujala už v prvních letech studia na FSV UK. Postupně v nich nalézal hlubší zájem, který jej po dokončení doktorského studia přivedl na dráhu výzkumníka. Nyní patří k uznávaným tuzemským expertům na vesmírnou bezpečnost či africkou politiku, nedávno úspěšně absolvoval habilitační přednášku a již plánuje další výzkumné cesty do Afriky.
V počátcích své výzkumné kariéry se dr. Doboš zabýval teorií nového středověku. Ta ho přivedla k zájmu o teritoriální otázky aktivit násilných nestátních aktérů a následně i o teritoriální aspekty politické moci mimo moderní „státní” systém. „Vzhledem k podobě současné politické mapy byl od tohoto jen krůček k regionálnímu zaměření na subsaharskou Afriku,” vysvětluje. „Tato oblast mě fascinovala zejména tím, jakým způsobem se v ní propojují vlivy tradičního afrického uspořádání moci s externě importovaným moderním státním systémem, a také barvitostí způsobů, jak jednotlivé komunity reagují na mnohé výzvy, kterým čelí,” dodává.
Na africký kontinent je dle jeho zkušeností často nahlíženo pouze zvnějšku pomocí mnohých zjednodušení. Výzkumné návštěvy, které v posledních letech pravidelně podniká, považuje za klíčové pro pochopení situace v této oblasti. „Vývoj politické organizace v subsaharské Africe se velmi vzdaluje evropské, západní, ale například i čínské či indické zkušenosti,” zdůrazňuje. „Bez cest na kontinent a kontaktu s místními akademiky, praktiky, ale i třeba náhodnými obyvateli bychom byli ochuzeni o důležitou africkou perspektivu a zkušenost,” podotýká. Spolu s kolegy tak usiluje o napravení takzvaného „neafrického biasu” a lepší pochopení toho, co se v oblasti děje. „A navíc oproti mnohým stereotypům jsou naše návštěvy velmi příjemné, potkáváme na kontinentu mnoho velmi milých lidí a ochutnáváme výborné pokrmy,” dodává.
Díky grantu Ministerstva zahraničních věcí ČR mohl dr. Doboš s jeho kolegou z Institutu politologických studií FSV UK doc. Martinem Rieglem v posledním roce dále rozvíjet své výzkumné aktivity. V rámci Centra afrických studií se jim podařilo rozšířit síť kontaktů s akademickými pracovišti od Etiopie a Keni až po Jihoafrickou republiku a Botswanu. V současnosti je rovněž v jednání nový studijní program, takzvaný double-degree, se Stellenbosch University v Jihoafrické republice. Řada afrických akademiků také díky grantu dorazila na FSV UK, kde se zúčastnili každoroční geopolitické konference či vedli seminář k jihoafrickým volbám. „Finance se nám nyní podařilo získat již podruhé, což nám umožní pozvat studenty z partnerských univerzit na geopolitickou letní školu, díky čemuž dochází k dalšímu propojení mezi našimi a africkými studenty,” uvádí dr. Doboš.
V současnosti se výzkumně zabývá zejména ruskými aktivitami v Africe, které jsou dle jeho názoru mnohdy zkoumány velmi povrchně. S jeho bývalým studentem Alexandrem Purtonem se tomuto tématu věnoval v článku Proxy Neo-colonialism? The Case of Wagner Group in the Central African Republic, který vyšel v časopise Insight on Africa, a následně i v textu The Wolf I Feed: Typology of the Wagner Group in Africa, jež vydalo Russian Politics. „Mám radost, že se mi povedlo alespoň částečně přispět k rozšíření poznání v této, pro Evropu klíčové, oblasti,” pochvaluje si.
Současné dění na mezinárodní politické scéně se dle jeho názoru dotýká a ještě dotkne Afriky velmi výrazně. „Africké státy jsou ve srovnání s regionálními a globálními mocnostmi ve slabším postavení. Mocnosti nepřisuzují kontinentu výsadní postavení a působí zde více bez skrupulí. To nám také pomáhá chápat jádro jejich zájmů a metody působení i v jiných regionech,” zdůrazňuje.
Vesmírná bezpečnost
Dr. Doboš se ve svém výzkumu dále věnuje i astropolitice, tedy geopolitice vesmíru, k níž ho přivedl jeho vedoucí bakalářské a diplomové práce – politický geograf dr. Michael Romancov působící rovněž na FSV UK. „Geopolitika se velmi obecně zabývá vlivem prostředí, geografie, demografie a dalších prostorových faktorů na politické jevy. Snaží se vysvětlit vliv prostoru na rozložení moci v mezinárodní politice,“ vysvětluje dr. Doboš. „Astropolitika dělá to samé jen mimo regiony planety Země. V meziplanetárním prostoru poukazuje na vliv kosmického prostředí a gravitace na naše schopnosti zde působit. Na nebeských tělesech pak více zkoumá tradiční vlivy geografie či rozložení surovin na potenciální budoucí mocenský souboj,” dodává.
Této oblasti, konkrétně vytváření scénářů mocenské roviny osídlování nebeských těles či dalších aktivit na jejich povrchu, se věnuje i ve své poslední monografii The Geopolitics of Space Colonization: Future Power Relations in the Inner Solar System (Routledge, 2024). Primárně se v ní zaměřuje na Měsíc, Mars a těžbu asteroidů.
„Z analýzy vyplynulo, že budování permanentních osídlení na Měsíci je kritickou záležitostí. Vesmírné agentury by se tak měly věnovat právě tomuto tělesu. Na něj by měla navázat potenciálně extrémně ekonomicky výhodná těžba asteroidů,” uvádí. „Osidlování Marsu by nemělo být prioritou, jelikož jde v současnosti hlavně o egoistický projekt jednotlivých miliardářů, a ne politickou či ekonomickou prioritu,” podotýká.
Plány do budoucna
S doc. Martinem Rieglem a dr. Jakubem Landovským rovněž nedávno vydal knihu věnující se teritorialitě islamistických skupin, která byla jistým vyvrcholením jejich snah o zmapování schopnosti těchto aktérů kontrolovat území. „Z tohoto dlouhodobějšího projektu čerpám metodologicky i empiricky dodnes v jiných projektech i ve výuce, kde tomuto konkrétnímu tématu věnuji kurz Territoriality of Radical Islamist Groups,” dodává.
Tomuto zaměření koneckonců věnoval i svou nedávnou – úspěšně absolvovanou – habilitační přednášku. Postavil ji na článku Between the Hammer and the Anvil: Limits on Territoriality of Daesh Affiliates, který mu ve spolupráci s doc. Rieglem vyšel v časopise Civil Wars. „Jelikož jde o stále aktuální téma, tak jsem měl radost, že jsem jej mohl přednést i vědecké radě,” uvádí.
Ve studiu jak africké politiky a teritoriality obecně, tak i astropolitiky a vesmírné bezpečnosti chce nadále pokračovat. Letos by mu měla v nakladatelství Karolinum vyjít kniha Politická geografie Rohu Afriky, s kolegy a kolegyněmi má rozepsané další články a již plánuje další cesty do Afriky. „Je zkrátka stále co objevovat,” uzavírá dr. Doboš.
