Jak vzpomínáme na krize: FSV UK hostila celosvětovou konferenci o paměťových studiích
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy se od 14. do 18. července 2025 stala jedním z hlavních hostitelů 9. výroční konference Asociace pro paměťová studia (Memory Studies Association, MSA) – významné světové platformy pro vědce a vědkyně z oblasti paměťových studií. Konference s tématem „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“ do Prahy přilákala více než 1 200 akademiků, umělců a aktivistů z téměř 100 zemí světa, kteří se zaměřovali na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti. Záštitu nad konferencí převzali Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, prof. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, a prof. Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
Výroční konference Asociace pro paměťová studia se poprvé v historii konala v České republice. V letošním roce připomněla několik významných výročí, včetně konce druhé světové války (1945), ukončení války ve Vietnamu (1975) či genocidy ve Srebrenici (1995).
Odbornice a odborníci z celého světa tato výročí reflektovali a ve více než 300 tematických panelech se věnovali diskuzím o paměti, spravedlnosti, stávajících společenských výzvách i globálním dopadu historických traumat. Cílem konference bylo mimo jiné vyzvat k mnohostranné diskusi o tom, co se mohou badatelé a badatelky naučit z paměti dřívějších krizí a jak by se tyto znalosti mohly využít k řešení probíhajících výzev ve světě.
Program mimo jiné nabídl ústřední přednášky dvou významných hostů – profesorky Astrid Erll, přední odbornice v oblasti paměťových studií z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, a Georgiho Gospodinova, renomovaného bulharského spisovatele, básníka a esejisty a laureáta Bookerovy ceny za rok 2023.
Konferenci rovněž doplňoval bohatý kulturní program, který se uskutečnil celkem na jedenácti pražských lokacích včetně Muzea literatury. V Kampusu Hybernská byla k vidění výstava Hlasy paměti, na níž mezinárodní umělci a umělkyně představili díla k tématům dědictví, tělesnosti a solidarity prostřednictvím různých uměleckých médií. V Karolinu probíhala výstava Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita, kde se představilo několik domácích i mezinárodních umělců a umělkyň. Nezávislá umělkyně Olina Francová na ní představila instalaci o významných českých ženách, které byly často vymazány z kolektivní paměti.
Účastnice a účastníci se také mohli zapojit do komentovaných „paměťových procházek“ Prahou, které odhalily skryté vrstvy historie města. Procházky se například vydaly po stopách socialistických památek v okolí Prahy, na pražských Vinohradech se zabývaly protinacistickým odbojem žen během druhé světové války a na Praze 7 odhalovaly místa spojená s životem židovského obyvatelstva za první Československé republiky a druhé světové války.
Fakulta sociálních věd UK v čele s profesorkou Kateřinou Královou z Institutu mezinárodních studií patřila k hlavním organizátorům konference. V rámci panelových přednášek vystoupilo na dvě desítky expertů a expertek z FSV UK, včetně doktorandek a doktorandů.
Největší zastoupení měli odborníci a odbornice z Institutu mezinárodních studií – na konferenci hovořil Kryštof Kozák, Ondřej Klípa, Klára Vedlichová, Klára Kosová, Karin Roginer Hofmeister, Maria-Alina Asavei, Valeriya Korablyova, Rose Smith, Kateřina Fuksová, Tereza Juhászová, Alexios Ntetorakis Exarchou a Lucie Filipová.
Institut politologických studií zastoupily expertky Hana Kubátová a Irena Kalhousová, Institut komunikačních studií a žurnalistiky dvojice Irena Reifová a David Klimeš a z Institutu sociologických studií vystoupili Alessandro Testa a David Pergl.
Konferenci rovněž pokrývala celostátní tuzemská média. Zde si například můžete poslechnout rozhovor s profesorkou Kateřinou Královou pro Český rozhlas Radiožurnál.
Foto: Kristýna Sluková
