Vědecké výsledky obstojí častěji, než se předpokládalo. Studie, na níž se podíleli vědci z FSV UK, zpochybňuje rozsah replikační krize
Vědci a vědkyně z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK – prof. Zuzana Havránková, prof. Tomáš Havránek a dr. Jaromír Baxa – se podíleli na studii publikované v prestižním časopise Nature. Navazují tak na úspěchy z let 2022 a 2023, kdy již odborníci z FSV UK v tomto časopise publikovali.
Výzkum analyzoval 110 článků publikovaných v letech 2022–2023 v předních ekonomických a politologických časopisech s povinným sdílením dat a kódu. Autoři se zaměřují na jednu ze zásadních otázek současné vědy: nakolik lze plně důvěřovat publikovaným výsledkům. Studie ukazuje, že většinu vědeckých zjištění lze znovu získat ze stejných dat a kódu. Zároveň ale platí, že při jiných, byť legitimních analytických postupech nejsou jejich závěry vždy stabilní.
„Studie nám přináší dobré zprávy. Výsledky ve špičkových žurnálech v ekonomii a politologii jsou z 85 procent replikovatelné. Řada předchozích studií totiž tvrdila, že je to mnohem méně, i pod 50 procent. Hovořili jsme o takzvané replikační krizi,“ uvádí profesor Havránek. „Důvěryhodnost výzkumu je dnes klíčové téma. V době, kdy klesá důvěra ve vědu – ať už v debatách o očkování, klimatu nebo bezpečnosti – je důležité ukazovat, že vědecké poznání stojí na ověřitelných a transparentních postupech. Právě otevřené sdílení dat a kódu výrazně posiluje jeho spolehlivost. Řešením není vědu zpochybňovat, ale dělat ji lépe a důsledněji,“ dodává dr. Baxa.
Autoři se zaměřili na dvě klíčové vlastnosti vědeckých výsledků: reprodukovatelnost, čili zda lze z původních dat a kódu znovu získat stejné výsledky, a robustnost, čili jestli výsledky obstojí i při jiných, ale metodologicky oprávněných způsobech analýzy. „Předchozí výzkumy často ukazovaly, že klíčové výsledky – nejenom v ekonomii a politologii, ale téměř ve všech vědách – je těžké replikovat, tedy nezávisle zopakovat. Mít takto zmapovanou reprodukovatelnost a robustnost studií je důležité pro praktické vytváření politik založených na vědeckých výsledcích,“ říká profesor Havránek.
Z analýzy vyplynula následující zjištění:
- Více než 85 % výsledků bylo reprodukovatelných: Nezávislé týmy dokázaly ve většině případů znovu získat publikované výsledky z původních dat a kódu.
- Robustnost byla nižší: Při alternativních analytických postupech zůstalo statisticky významných a ve stejném směru 72 % původně významných odhadů.
- Statistická významnost často slábne: Podíl statisticky významných výsledků klesl z 53 % v původních studiích na 43 % při opětovné analýze.
- Chyby v analýzách nejsou výjimečné: Kódovací či analytické chyby byly identifikovány přibližně ve čtvrtině studií; v ekonomii častěji než v politologii.
Na výzkumu se podílelo přes 100 výzkumných týmů z celého světa. Vedoucí institucí se stala kanadská University of Ottawa. „Studie se zapojením tolika výzkumných týmů jsou v našem oboru stále častější. Pokud chcete publikovat v těch nejlepších časopisech, konkurence je silnější a nároky jsou větší,“ říká profesor Havránek.
