Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době

Dějiny , Mediální komunikace , Právo , Základní výzkum

2026 - 2028

Poskytovatel	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Program	Operační program Jan Amos Komenský
Kód projektu	CZ.02.01.01/00/23_025/0008719
Účastníci	Univerzita Palackého v Olomouci (hlavní příjemce), Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova, Masarykova univerzita

Projekt vychází z předpokladu, že přístup ke kulturním statkům je nutným předpokladem pro uplatnění základního lidského práva účastnit se kulturního života společnosti (Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 27). Mezi relevantní kulturní statky patří všechny texty a artefakty, které slouží k předávání informací nebo ke kulturnímu rozvoji: mediální obsahy, umělecká díla, inventáře archivů, sbírek a muzeí, publikace výsledků vědeckého výzkumu apod. Digitální obrat nicméně zásadně proměnil možnosti a podmínky přístupu ke kulturním statkům a ovlivňuje nové formy a způsoby kurace, reprodukce, distribuce a recepce těchto statků a interakce s nimi v edukační praxi. V souvislosti s digitalizací a platformizací kulturních odvětví se na jedné straně objevují dynamické a potenciálně demokratické přístupy ke kulturním statkům, muzeím, sbírkám, archivům a k nehmotným statkům, které existují výlučně v kyberprostoru, nebo které lze nově paralelně zpřístupnit rovněž pomocí digitálních technologií. Současně ale vznikají nové formy a opatření pro regulaci přístupu ke kulturnímu dědictví (dále KD), které omezují možnosti užívání kulturních statků a uživatelská práva nejen jednotlivců, ale i kolektivů. Cílem interdisciplinárního projektového záměru je zkoumat proměnu přístupu ke kulturním statkům v důsledku digitalizace a platformizace kulturních odvětví. Zaměří se přitom nejen na příležitosti a potenciál, ale také na problémy a konflikty, které vznikají v důsledku digitalizace přístupu ke KD, a to z perspektivy mediální vědy, aplikované etiky, právní vědy, uměnověd, a muzejní pedagogiky. V rámci projektu budou zkoumány:

a) změny v kuraci a prominenci kulturních statků a mediálních obsahů, které přinášejí digitalizace a platformizace kulturních odvětví;
b) vhodné způsoby užití vybraných digitálních nástrojů zpřístupňujících KD při vzdělávání;
c) organizační kultura institucí, které zajišťují přístup ke KD;
d) normativní (etické a právní) aspekty přístupu ke KD.