Od studia v Polsku po inspiraci v Dánsku. Ekonomka zkoumá, jak rodičovství a vzdělávání ovlivňují pracovní dráhy žen i mužů
Studium v Polsku ji přivedlo k mezioborovému pohledu na svět, zkušenost z Česka ji pak naplno vtáhla do ekonomie a pobyt v Dánsku zase otevřel nové výzkumné perspektivy. Dnes dr. Barbara Pertold-Gebicka z Institutu ekonomických studií FSV UK hledá odpovědi na to, jak politiky a společenské normy formují pracovní i studijní dráhy žen a mužů. Ve svém výzkumu se věnuje například postavení matek na trhu práce nebo tomu, proč si tak málo žen vybírá studium přírodovědných a technických oborů.
Dr. Barbara Pertold-Gebicka ve své rodné zemi, konkrétně na Lodžské technické univerzitě v Polsku, studovala program Business & Technology – tehdy novinku, která kombinovala technické, ekonomické i byznysové předměty. „Byl to trochu mišmaš: teoretická ekonomie, marketingové projekty a k tomu laborky z fyziky a technologie materiálů. Ale naučilo mě to se dívat na svět z různých úhlů pohledu,“ vzpomíná na svá studia.
Jasně si ale tehdy uvědomila, že ji nejvíce přitahuje právě ekonomie, a zamířila do Prahy na CERGE-EI. „Ekonomie mě úplně vtáhla. Byli tam velmi inspirující vyučující, kteří dokázali propojit teoretické znalosti s matematikou, statistikou i intuicí při hledání odpovědí na otázky ohledně fungování státu a ekonomiky,“ popisuje. V Praze nakonec zůstala na doktorské studium a později se zde vydala i na akademickou dráhu, která ji mimo jiné přitahovala díky rodinnému zázemí. „Oba rodiče jsou vědci. Pozorovala jsem je při práci, pomáhala s konferencemi. Akademické prostředí na mě působilo mnohem lépe než byznysové,“ dodává.
Její výzkum propojuje ekonometrické a statistické metody analýzy dat s tématy, která se týkají lidského kapitálu, vzdělávání a pracovního trhu. V disertační práci zkoumala postavení vysokoškoláků na trhu práce, později během postdoktorandského pobytu v Dánsku se zaměřila na ženy – zejména matky. „Zajímalo mě, jak rodinná politika ovlivňuje pracovní zařazení, výdělky a spokojenost rodičů,“ vysvětluje.
V posledních letech se opět vrátila k ekonomii vzdělávání. Zkoumala například, jak dálkové studium během pandemie ovlivnilo studijní dráhy vysokoškoláků. Výzkum ukázal, že pandemické období pomohlo slabším studentům: díky distanční výuce dokázali projít předměty, u nichž bývá vysoká neúspěšnost, a následně neměli problémy pokračovat v navazujícím studiu. Naopak část silnějších studentů studium přerušila.
Paralelně s tím se pořád věnuje rodičovství – ráda by nabídla ucelený pohled na to, jak rodičovství ovlivňuje pracovní dráhy žen a mužů v Česku a jaké politiky to mohou měnit. „Přijde mi zajímavé a přínosné snažit se z dostupných dat vyčíst, jak (ne)dostupnost zdrojů a podněty vytvářené politikami a sociálními normami ovlivňují chování lidí právě v oblastech, které většinou přímo s ekonomikou nespojujeme, ale zároveň jsou pro ni důležité. Zkoumat postavení žen na trhu práce je důležité, protože tvoří polovinu naší pracovní síly a předávají vzorce chování dětem. A zkoumat vzdělávání je důležité zase proto, že se jedná o proces budování lidského kapitálu,“ popisuje svou motivaci.
Inspirace v Dánsku
Významnou zkušeností pro její odborný i pedagogický rozvoj představoval již zmíněný postdoktorandský pobyt na Aarhus University v Dánsku. Právě tam ji oslovila témata spojená s rodinnou politikou, která v zemi funguje značně odlišně než v Česku. „Inspirovalo mě, že v Dánsku je tvorba nových politik mnohem více založená na rigorózní vědecké analýze. Chtěla bych, abychom se k tomu dostali i tady,“ podotýká Pertold-Gebicka. V zemi ji zaujal i způsob práce s tamními studujícími – ti jsou podle ní velmi cílevědomí a během studia se snaží získat co nejvíce dovedností. „Přednášející jsou k tomu pravidelně a povinně školeni. Například už v roce 2012 jsem tam absolvovala dvoudenní intenzivní kurz o tom, jak se připravit na generaci Z, aktivizovat studující při výuce a udržet jejich pozornost v neustále se zrychlující době,“ dodává.
Po návratu do Česka získala na svým výzkum podporu Grantové agentury ČR. V projektu Postavení žen na trhu práce – analýza na úrovni zaměstnání se mezi lety 2014 až 2016 věnovala především matkám. V sérii tří článků mimo jiné ukázala, že délka rodičovské dovolené se promítá do pracovního postavení žen i v době, kdy jejich děti dosáhnou školního věku – čím je pauza delší, tím obtížněji se ženy vracejí na srovnatelné pracovní pozice. Spolu s kolegy dále analyzovala dánský trh práce a zjistila, že pro matky je v zemi často výhodnější zaměstnání ve veřejném sektoru než v soukromém – přestože mzdy jsou nižší, nabízejí lepší možnosti kariérního postupu a větší toleranci k částečným úvazkům.
V dalším článku s ekonomem Vojtěchem Bartošem z CERGE-EI pak zkoumali, jak čeští zaměstnavatelé nahlížejí na ženy po rodičovské dovolené. „Experiment ukázal, že u pozic náročných na dovednosti preferují matky s kratší – dvouletou – pauzou, zatímco u méně náročných pozic dostávají přednost ženy po tříleté rodičovské. Interpretujeme to tak, že zaměstnavatelé vnímají oslabení lidského kapitálu během dlouhé rodičovské dovolené. Zároveň také vnímají sociální normy a (ne)dostupnost předškolní péče – proto v případě nenáročných profesi preferuji zaměstnávat matky se staršími dětmi,“ popisuje.
V dalším výzkumném projektu, juniorském grantu Struktura rodiny a kvalita života podpořeném opět Grantovou agenturou ČR, poté zkoumala kvalitu života pomocí subjektivně vnímaného pocitu štěstí nebo spokojenosti. Spolu s doktorandkou Dominikou Špolcovou z IES FSV UK vytvořily index, který na základě kombinace několika otázek o pocitech během posledních týdnů umožňuje lépe měřit spokojenost lidí. Tento nástroj pak využily k analýze vztahu mezi pocitem štěstí a příjmy či počtem dětí.
„Zjistily jsme, že příjem zvyšuje well-being jen do té doby, dokud pokrývá základní potřeby. Poté již výrazný vztah mezi příjmy a well-beingem nepozorujeme,“ komentuje. „Poté jsme chtěly zkoumat čistý efekt narození dalšího dítěte. Proto jsme porovnávaly rodiny, kterým se po druhém těhotenství narodilo jedno dítě versus dvojčata. Rodičům se třemi dětmi během prvních 5 let po porodu výrazně klesl subjektivní well-being – hlavně otcům. U matek negativní efekt třetího dítěte přetrvává zhruba do 10 let po porodu, ale jakmile děti dosáhly puberty, matky tří dětí měly výrazně vyšší well-being než matky dvou dětí,“ uvádí.
Společnost a děti
A jak sama zvládala při své kariéře roli matky a akademičky? První dítě porodila na konci svého působení v Dánsku, kde jí v celkovém přístupu hodně inspirovaly tamější kolegyně. „Měla jsem podporu rovněž manžela, část péče o dítě převzal on. A také mi po návratu do Česka na IES vyšli vstříc s částečným úvazkem,” vzpomíná. „Přesto to nebylo jednoduché – kvalitní jesle byly velmi drahé. Spotřebuje se na ně celý rodičovský příspěvek, a člověk si tak říká, zda mu to za to (finančně) stojí. A česká společnost navíc nebyla příliš zvyklá na pracující matky. Naprostá většina aktivit pro rodiče s dětmi se konala v dopoledních hodinách. A lidé se mě pořád dokola ptali, proč musím pracovat. Přitom v Polsku, odkud pocházím, se naprostá většina matek vrací do práce po prvních narozeninách dítěte,” zdůrazňuje.
Aktuálně se věnuje dvěma výzkumným projektům v oblasti ekonomie vzdělávání. Spolu s výzkumnicemi Alenou Bičákovou a Miroslavou Federičovou z CERGE-EI zkoumá, proč si ženy jen zřídka volí studium STEM oborů, tedy přírodovědných, technických, inženýrských a matematických. Druhý projekt se zaměřuje na vztah mezi vystudovaným oborem a pracovním zařazením. Cílem je zjistit, zda přináší vyšší mzdu, pokud absolventi pracují v oboru, a zároveň navrhnout postup, jak na základě dat z trhu práce definovat samotný pojem „soulad“.
Do budoucna pak chce navázat na svůj výzkum rodičovské dovolené a zjistit, jak se v Česku za posledních dvacet let vyvíjela takzvaná „cena mateřství“, tedy propad výdělku v důsledku narození dítěte. „Zajímá mě, jestli reformy rodičovského příspěvku nebo rostoucí dostupnost částečných úvazků něco změnily,“ uvádí. Obecně by ale i dále ráda usilovala o to, aby její výzkum poskytoval ucelený obraz na dané problematiky – například na postavení matek na trhu práce. „Mé studie dohromady dávají jasný obraz: z pohledu pracovního trhu nejsou velmi dlouhé přestávky dobré, obzvlášť pro matky v oborech, které jsou náročné na dovednosti,” uzavírá Pertold-Gebicka.
