Letní tipy na čtení z FSV UK: Osm knih našich akademiček a akademiků, které stojí za přečtení
Od návratů přeživších holokaustu přes politickou geografii Afriky až po pravidla digitálního marketingu. Přinášíme výběr osmi publikací, které v posledních dvou letech vydali akademici a akademičky Fakulty sociálních věd UK. Každá z knih otevírá jiné téma, všechny ale nabízejí hlubší porozumění společnosti a světu, ve kterém žijeme.
Kde líšky dávajú dobrú noc: kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku
Hana Kubátová | N Press / Oxford University Press, 2025
Historička a politoložka Hana Kubátová z Institutu politologických studií ve své monografii zkoumá, jak se formování národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Ukazuje, že holokaust nebyl pouze „importovanou“ tragédií, kterou Slovensku vnutilo nacistické Německo, ale procesem, na němž se podíleli sami Slováci – politické a náboženské elity, místní představitelé i běžní občané. Kniha narušuje pohodlný mýtus o Slovensku jako oběti nacistické diktatury a klade otázku, jak se země, která se prezentovala jako křesťanská a národní, mohla stát aktivním účastníkem holokaustu.
Historická analýza se v knize prolíná s varováním před silou nacionalistických ideologií, které překračují hranice – geografické i časové. „Uvědomuji si, že to, co si z posledního roku nesu nejvíc, jsou rozhovory s lidmi, kteří si v knize našli kus vlastního příběhu: rodinného, regionálního, někdy bolestného. S těmi, kteří měli pocit, že se můžou svěřit, protože je to náš společný příběh a jen společně si ho můžeme vyprávět. To je rozměr přijetí knihy, který jsem nečekala a zasáhl mě nejvíc,“ uvedla rok po vydání knihy Hana Kubátová.
Za publikaci získala v dubnu roku 2026 Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin. O výzkumu docentky Kubátové i o tom, jak kniha vznikala, se dočtete v článku zde na webu o vědě a výzkumu na FSV UK nebo v rozhovoru Denniku N.
Orchestrace jedné denunciace: Okolnosti tiskové kampaně proti Jaroslavu Seifertovi a jeho Písni o Viktorce
Vratislav Maňák | Karolinum, 2025
Spisovatel a literární historik z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Vratislav Maňák v knize přibližuje okolnosti mediální kampaně, kterou proti Jaroslavu Seifertovi na začátku 50. let minulého století zinscenovala stalinistická literární kritika. Za poslední čtvrtstoletí představuje Maňákova monografie první knižní pokus zasadit Seifertův život a tvorbu do kulturního a politického kontextu minulého století. Prostřednictvím hutných historických sond publikace reflektuje Seifertovu veřejnou roli od začátku dvacátých do konce padesátých let. Její těžiště se pak primárně soustřeďuje na básníkův profesní život v prvních letech komunistického režimu.
„To, co mě na Seifertově případu nejvíc zajímalo, byla mutace literární kritiky, která se přestala zajímat o uměleckou hodnotu textu, protože rozhodující pro ni byl vztah autora ke komunistickému režimu, a tedy záležitost, která už nijak nesouvisí s tvorbou. Sociální rozměr literatury zde naprosto převážil nad její estetickou hodnotou – a v tom může být zajímavé zkoumat dobovou argumentaci i dnes,“ poznamenává Maňák.
Homecoming. Holocaust Survivors and Greece, 1941–1946
Kateřina Králová | Brandeis University Press, 2025
Monografie profesorky Kateřiny Králové z Institutu mezinárodních studií zachycuje osudy řeckých Židů, kteří se po druhé světové válce vraceli zpět domů. Přináší příběhy, které se v diskusích o holokaustu objevují jen zřídka, a otevírá důležité otázky o jeho poválečných důsledcích napříč Evropou. Řečtí Židé si přáli jediné – přežít a vrátit se domů. Jejich představy o návratu se však střetly s realitou poválečného Řecka, kde je uprostřed občanské války čekaly izolace, strádání, nejistota i nepřátelské přijetí.
Kniha, na níž profesorka Králová pracovala deset let, vychází z rozsáhlého archivního výzkumu a z nově shromážděných svědectví a rozhovorů s přeživšími holokaustu z několika kontinentů. V průběhu času dle jejích slov výzkum zásadně posunula migrační krize v roce 2015. „Otázka přijímání uprchlíků mě bolestně vracela k tomu, co se dělo během holocaustu. Silně jsem si uvědomovala, že emigrace není jenom o tom, jestli máte odvahu a sociální kapitál, abyste něco takového podnikli a v daném okamžiku odešli. Ale také, že se do toho silně promítá politika sousedních zemí a globální politika. Osud člověka a jeho trajektorie se tak pohybuje v kontextu těchto velkých politik,“ popisuje profesorka Králová. „Má nová kniha se ale mnohem více točí kolem lidských příběhů než velké politiky,“ dodává.
O jejím výzkumu se dočtete v rozhovoru zde na webu.
Digitální marketing v nové éře regulace
Kolektiv autorů z IKSŽ | Grada, 2026
Jak se mění digitální marketing s novými evropskými regulacemi velkých online platforem? Kolektivní monografie odbornic a odborníků z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky představuje první ucelený pohled na to, jak evropská legislativa proměňuje prostředí digitálních služeb, reklamy i ochrany uživatelů. Autoři se věnují například nařízení o digitálních službách (DSA), práci s daty nebo novým pravidlům pro online platformy. Publikace vzniká v době, kdy se pravidla digitálního prostoru zásadně mění, přesto o nich většina veřejnosti stále mnoho neví.
Kniha nabízí nejen odbornou analýzu, ale i praktický kontext pro každého, kdo se v digitálním prostředí pohybuje. „Publikace je určena odborníkům, odbornicím, studentům i studentkám a díky své aktuálnosti představuje klíčový zdroj pro firmy i marketingové agentury, které chtějí držet krok s dynamickým vývojem oboru. Přínosná je však i pro širokou veřejnost, na kterou digitální komunikace působí,“ uvedla k vydání editorka knihy Petra Koudelková. Na knize se dále podíleli Petra Dolejšová, Jan Halada, Denisa Hejlová, Tereza Klabíková Rábová, Marcela Konrádová, Jindřich Oukropec, Anna Shavit a Soňa Schneiderová.
Politická geografie Afrického rohu
Bohumil Doboš | Karolinum, 2025
Jak porozumět regionu, který patří k nejstrategičtějším, ale zároveň nejméně pochopeným oblastem v Africe? Odpověď nabízí nová monografie docenta Bohumila Doboše z Institutu politogických studií. Přibližuje v ní historii, geopolitický význam i současné politické a bezpečnostní výzvy takzvaného Afrického rohu – regionu rozděleného mezi Etiopii, Eritreu, Džibutsko, Somaliland a Somálsko. Prostřednictvím případových studií i obecnějších politologických konceptů ukazuje, v čem je tento region specifický. Publikace je zároveň první ucelenou česky psanou monografií věnovanou této části světa.
Docent Doboš patří k uznávaným tuzemským expertům na africkou politiku a vesmírnou bezpečnost. V rámci svého výzkumu pravidelně podniká výzkumné cesty do Afriky a spolu s kolegy usiluje o napravení takzvaného „neafrického biasu” a lepší pochopení toho, co se v oblasti děje. „Vývoj politické organizace v subsaharské Africe se velmi vzdaluje evropské, západní, ale například i čínské či indické zkušenosti. Bez cest na kontinent a kontaktu s místními akademiky, praktiky, ale i třeba náhodnými obyvateli bychom byli ochuzeni o důležitou africkou perspektivu a zkušenost,” uvedl v rozhovoru zde na webu.
Přepište (místní) dějiny
Martin Groman, Michal Stehlík | Jota, 2025
Autoři úspěšné podcastové série Přepište dějiny, historik Martin Stehlík a publicista a pedagog z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Martin Groman, se v nové knize vydávají na cestu po známých i zapomenutých místech České republiky a ukazují, jak se v průběhu času proměňovala – nejen krajina, ale i paměť, příběhy a lidé. Představují osudy zapomenutých osobností před rokem 1918, šlechtické rody i změny po roce 1945. Další příběhy si můžete poslechnout v jejich podcastové sérii nebo v textové verzi na Deníku N.
V patřičných mezích: Reprezentace aktivismu mladistvých v online veřejném prostoru
Kolektiv autorů z IKSŽ | Dokořán, 2025
Kolektivní monografie zkoumá, jak česká média i veřejnost nahlížejí na mladé lidi angažující se ve veřejném dění. Zaměřuje se na mediální reprezentaci i online diskuse kolem osobností a hnutí, jako jsou Greta Thunberg, Fridays for Future nebo Extinction Rebellion, a zároveň zasazuje aktivismus mladistvých do širšího historického a společenského kontextu. Výzkum ukazuje, že jsou mladí aktivisté a aktivistky v českém veřejném prostoru často vnímáni jako „příliš emocionální, nekompetentní, nezralí či nebezpeční“ a jejich občanská angažovanost bývá zpochybňována.
„Z knihy vyplývá, že pro českou společnost jsou mladí aktivisté a aktivistky prostě ‚děti‘, které se nemají plést do politiky. Mají si užívat dětství, připravovat se na budoucnost, studovat, aby se z nich stali experti a expertky. Až pak podle nich mohou zachraňovat či řešit svět. Vychází to z české averze vůči politické participaci. V Česku je jakýkoli ‚aktivismus‘ podezřelý, obzvlášť pokud se mu věnují ti, které společnost považuje za děti,“ uvádí ke knize jedna z autorek Lenka Vochocová. Na publikaci se společně s ní podílely Markéta Supa, Jana Rosenfeldová a Lydie Kárníková z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, přičemž jednou z kapitol přispěl také Aleš Kudrnáč z Institutu sociologických studií FSV UK a Sociologického ústavu AV ČR.
Lazarsfeld’s Methodology and Its Influence on Postwar Sociology in Europe: The Rise of the Columbia Model of Sociology
Hynek Jeřábek | Routledge, 2025
Profesor Hynek Jeřábek z Institutu sociologických studií se vrací k odkazu jednoho z nejvýznamnějších sociologů 20. století Paula F. Lazarsfelda. Monografie mapuje, jak jeho metodologie ovlivnila poválečný rozvoj empirického výzkumu a proč se takzvaný Kolumbijský model stal jedním z dominantních směrů americké i evropské poválečné sociologie. Publikace je určena nejen socioložkám a sociologům, ale i všem, kteří se zajímají o dějiny sociologie a metodologii společenskovědního výzkumu.
