Když věda mluví: jak na FSV UK přibližujeme vědecké úspěchy

Věda na FSV UK

20. 11. 2025

Aleš Michal Anežka Kuzmičová Dino Numerato Kateřina Králová Michal Smetana Petra Guasti Tereza Klabíková Rábová Tomáš Havránek Tomáš Karásek Zuzana Havránková

Už druhým rokem fungují webové stránky o vědě na FSV UK jako prostor, kde pravidelně představujeme práci našich vědců a vědkyň a otevíráme témata důležitá pro společnost. „Jednou z našich priorit je soustavné srozumitelné sdílení výsledků naší akademické práce s cílem posílit nejen důvěru v podstatu vědy a její výsledky, ale také nastolovat její stále zásadnější roli ve veřejné debatě,“ připomíná proděkanka pro vnější vztahy FSV UK dr. Tereza Klabíková Rábová.

V uplynulém roce jsme mapovali široké spektrum vědeckých aktivit na FSV UK a zprostředkovávali práci vědkyň a vědců mnoha různými způsoby. Připomeňte si s námi nejzajímavější momenty a úspěchy.

U příležitosti 35. výročí založení FSV UK jsme připravili výstavu, která přinesla krátké ohlédnutí za fakultními vědecko-výzkumnými aktivitami: připomněla historické milníky, představila první projekty podpořené Grantovou agenturou ČR, první projekt koordinovaný EU či úspěšné držitele grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Výstava byla k vidění v Areálu Jinonice; v digitální podobě se na ni můžete podívat zde.

Akademičky a akademiky z FSV UK jsme v průběhu roku představovali prostřednictvím portrétních rozhovorů. Hovořili v nich o svém výzkumu, úspěších i úskalích, které vědecká práce přináší. Řada z nich také dorazila do fakultního podcastu De Facto – docentka Petra Guasti v něm okomentovala současnou politickou situaci v Česku, socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková se s mediální teoretičkou Terezou Fousek Krobovou v tematickém speciálu věnovala LGBTQ+ komunitě. Nově na webových stránkách také naleznete seznam všech ocenění našich expertů a expertek od roku 1990.

Na webu jsme připomněli i významné dny a výročí. Na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě jsme přinesli příběhy tří účastnic fakultního mentoringového programu, který jim pomohl s kariérním rozvojem a se sladěním osobního a pracovního života. U příležitosti třetího výročí ruského vpádu na Ukrajinu jsme vydali speciální epizodu podcastu De Facto s Tomášem Kopečným, absolventem Institutu politologických studií FSV UK, který od ledna 2023 působí jako vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Moderátorského postu se ujal děkan FSV UK a bezpečnostní expert dr. Tomáš Karásek, který stál v květnu 2022 u zrodu fakultní Expertní skupiny pro Ukrajinu (ESU).

Prestižní vědecké úspěchy

Uplynulý rok přinesl FSV UK mimořádné úspěchy na poli evropské vědy. Na fakultu putovaly hned tři granty ERC. Držitelé tzv. ERC Starting grantů – dr. Anežka Kuzmičová a doc. Michal Smetana – v článku představili nejen své projekty, ale i náročný proces, který získání prestižního grantu předchází. O pár měsíců později uspěl s tzv. ERC Consolidator grantem doc. Jaroslav Švelch. Stal se tak prvním odborníkem v historii FSV UK, který tento typ mezinárodně uznávaného grantu obdržel. V rámci Evropské výzkumné rady se mezi špičkové vědce a vědkyně z celého světa zařadil i doc. Jozef Baruník – v roce 2024 působil v panelů hodnotitelů těchto grantů. I on popsal své zkušenosti v rozhovoru.

Úspěchy pokračovaly i na poli publikačním. Výzkumnice dr. Tereza Klabíková Rábová a Karolína Pštross se zapojily do mezinárodní studie, která byla publikována v časopise Nature Human Behaviour, jenž patří do rodiny jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa Nature. Více si o největší postpandemické studii o důvěře veřejnosti ve vědkyně a vědce přečtěte zde.

Významného vědeckého úspěchu také v letošním roce dosáhli ekonomové Zuzana a Tomáš Havránkovi, kteří spolu se zahraničními kolegy publikovali článek v časopise Nature Communications, který podle řady žebříčků patří mezi 5 nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě. Studie představuje novou metodu metaanalýzy určenou pro společenské vědy. Zuzana Havránková je rovněž od června 2025 novou profesorkou FSV UK. Profesorský dekret také v letošním roce převzal sociolog Dino Numerato.

Konference a popularizační akce

V únoru 2025 stála FSV UK společně s Akademií věd ČR a spolkem SciComHub u organizace pilotního ročníku konference Komunikace vědy 360°. Cílem bylo vytvořit příležitosti pro setkávání, sdílení a větší propojení klíčových aktérů komunikace vědy. „Společně jsme odborné komunitě nabídli, myslím, poutavý a aktivně pojatý program, který může účastníky významně posunout v jejich vědecké komunikační praxi. Věříme, že díky vzájemnému sdílení dobré praxe i nově pojatým workshopům budou schopni ještě efektivněji rozšířit dosah svého výzkumu,“ dodává dr. Klabíková Rábová.

Pod jejím vedením je FSV UK rovněž součástí projektu COALESCE, financovaného Evropskou komisí, který usiluje o vznik společného evropského centra pro vědeckou komunikaci. Jeho hlavním cílem je přiblížit vědu společnosti, posílit důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a podpořit kvalitní, na důkazech založenou a interdisciplinární komunikaci vědy jako nezbytnou součást vědeckého ekosystému.

FSV UK také v roce 2025 patřila v čele s prof. Kateřinou Královou k hlavním organizátorům 9. výroční konference Asociace pro paměťová studia (Memory Studies Association, MSA) – významné světové platformy pro vědce a vědkyně z oblasti paměťových studií. Konference do Prahy přilákala více než 1 200 akademiků, umělců a aktivistů z téměř 100 zemí světa, kteří se zaměřovali na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich. V rámci panelových přednášek vystoupilo na dvě desítky expertů a expertek z FSV UK. Konferenci rovněž pokrývala celostátní tuzemská média. Více o jejím průběhu se dozvíte v článku.

A již tradičně se FSV UK ve spolupráci s instituty zapojila do dvou popularizačních festivalů pro veřejnost. Naši akademici a akademičky se nejprve představili na Týdnu Akademie věd ČR. Přečtěte si více o přednáškách v loňském i letošním roce, které se věnovaly například umělé inteligenci, sociálním sítím nebo celní politice. Přednáškové sály jsme zaplnili i na letošní Noci vědců, kde se naši akademici zapojili se třemi výstupy – například politolog Aleš Michal publiku představil zúčastněné pozorování jako výzkumnou metodu v politické vědě.

„Komunikace vědy není jen o prezentaci grantů a publikací. Je to dialog nejen mezi akademiky, ale čím dál potřebněji i s různými cílovými skupinami široké veřejnosti. Usilujeme o to, aby se hlas vědy, a v současném společenském kontextu o to palčivěji, stával stále důležitější, přístupný a otevřený,“ shrnuje proděkanka dr. Tereza Klabíková Rábová.