Jak rozhodnutí centrálních bank dopadají na běžný život? Ekonomka z FSV UK hledá odpovědi
Rozhodnutí centrálních bank mnohdy působí jako vzdálený svět dat a ekonomických modelů. Podle ekonomky Simony Malované ale výrazně ovlivňují každodenní životy lidí. Výzkumnice z FSV UK a zároveň ředitelka sekce výzkumu a statistiky v České národní bance se ve svém výzkumu zaměřuje na to, jak měnová politika, finanční regulace nebo klimatická rizika dopadají na různé skupiny společnosti. Ke studiu ekonomie ji přitom přivedlo spojení analytického myšlení a kreativity.
„Pokud chceme dobře rozumět účinkům politik centrálních bank, musíme sledovat nejen jejich průměrný dopad, ale i to, jakým způsobem působí na jednotlivé skupiny ve společnosti,“ zdůrazňuje v rozhovoru. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na dopady měnové a makroobezřetnostní politiky a finančních regulací na příjmovou a majetkovou nerovnost. V projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR zkoumá mimo jiné to, jakým způsobem dopadají opatření centrálních bank, která na první pohled mohou působit technicky a neutrálně, na různé skupiny obyvatel.
„Makroobezřetnostní opatření mají chránit finanční stabilitu a omezovat nadměrné zadlužování, což je velmi důležité. Zároveň ale mohou mít výrazně odlišný dopad na různé domácnosti. Pro někoho znamenají větší bezpečnost systému, pro jiného mohou znamenat horší dostupnost úvěru nebo vlastního bydlení,“ vysvětluje. Nejde podle ní o argument proti těmto opatřením, ale spíš o připomínku, že dobrá ekonomická politika musí rozumět i tomu, koho ovlivňuje nejvíc.
V projektu pracuje s detailními mikrodaty o domácnostech a sleduje například to, jak úvěrové limity na hypotečním trhu ovlivňují dostupnost hypoték a zadlužení různých příjmových skupin. „Zjednodušeně řečeno sledujeme, které domácnosti se po zavedení nebo zpřísnění těchto pravidel na hypoteční trh dostanou, které už ne, a jak se mění jejich zadlužení,“ popisuje.
První výsledky naznačují, že v prostředí rychle rostoucích cen nemovitostí mohou být tato opatření relativně více omezující pro nízko a středně příjmové domácnosti, které mají menší vlastní úspory, a tím pádem menší prostor splnit přísnější úvěrové limity. „Zároveň ale tato opatření pomáhají omezovat nadměrné zadlužování a snižovat rizika pro finanční systém. Právě tento trade-off je pro nás důležitý: nejde jen o to zjistit, zda opatření fungují v průměru, ale také kdo nese jejich náklady a kdo z nich těží,“ dodává.
Různé principy výzkumu
Práce v centrální bance a akademický výzkum se podle ní navzájem doplňují. Zatímco výzkum v ČNB musí být velmi relevantní, včasný a použitelný pro konkrétní rozhodování, akademické prostředí umožňuje jít více do hloubky a pracovat s delším časovým horizontem. Na fakultě se tak může věnovat otázkám, které nemusí mít okamžité řešení nebo přímé využití v každodenním rozhodování.
„V centrální bance často řešíte otázky, na které neexistuje jednoduchá odpověď. Jak se měnová politika promítá do úvěrů? Jak banky reagují na regulaci? Kdy se rizika ve finančním systému začínají hromadit? Výzkum umožňuje tyto otázky uchopit systematicky, pracovat s daty a modely a lépe rozlišit, co je robustní výsledek a co jen dočasný šum. V rozhodování pak slouží jako jeden z důležitých vstupů pro debatu,“ popisuje.
Velká část jejího výzkumu se týká oblastí, které jsou pro centrální banku přímo relevantní. V minulosti se zabývala například dopady makroobezřetnostních opatření na bankovní sektor, vztahem měnové politiky a finanční stability nebo tím, jak se měnová a makroobezřetnostní politika mohou doplňovat. „Tyto práce se využívají v rozhodovacím procesu, při přípravě argumentace, v diskusích o nastavení nástrojů i při budování nových modelů. Dopad výzkumu ale často není jednoduchý příběh typu jeden článek rovná se jedno rozhodnutí. Často jde o postupný vliv na to, jak o určitém problému přemýšlíme,“ uvádí.
Klimatická změna a geopolitická rizika
Vedle měnové politiky a finanční stability se v posledních letech intenzivně věnuje také klimatickým a geopolitickým rizikům. Klimatická rizika podle ní již dnes nejsou pro finanční sektor abstraktním tématem. Extrémní výkyvy počasí, povodně nebo sucho mohou ovlivnit schopnost domácností a firem splácet úvěry i hodnotu majetku, který slouží jako jejich zajištění. Vedle fyzických dopadů také výzkumnice sleduje takzvaná tranzitivní rizika spojená s přechodem na nízkoemisní ekonomiku.
„Pokud se rychle změní regulace, technologie nebo preference investorů a spotřebitelů, některé firmy a odvětví mohou ztratit hodnotu nebo mít problém se splácením úvěrů. Pro finanční systém je důležité hlavně to, zda se tato rizika materializují postupně a předvídatelně, nebo náhle a ve větším rozsahu,“ vysvětluje.
Přestože se podle ní připravenost bank i regulátorů v posledních letech výrazně zlepšila a klimatická rizika berou vážněji než dříve, stále jde o oblast s velkou mírou nejistoty. „Nemáme dlouhé časové řady, dopady se mohou projevit až v delším horizontu a hodně záleží na budoucím vývoji technologií, politik i chování firem a domácností. Neřekla bych tedy, že finanční systém je už plně připraven. Spíše jsme ve fázi rychlého učení a postupného začleňování těchto rizik do běžné praxe,“ říká.
Centrální banky tak podle ní čeká v příštích letech výrazně složitější prostředí než dosud. „Jejich základní role zůstane stejná – budou dál pečovat o cenovou a finanční stabilitu. Prostředí, ve kterém budou fungovat, ale bude pravděpodobně méně předvídatelné a mnohem více ovlivněné geopolitikou, klimatickou transformací, digitalizací financí nebo demografickými změnami,“ uvádí. Právě to podle ní zvýší nároky na práci s daty a ekonomickými modely i komunikaci směrem k veřejnosti. „Centrální banky nebudou moci řešit všechny problémy ekonomiky, ale budou muset velmi dobře rozumět tomu, jak nové faktory ovlivňují inflaci, úvěry, finanční trhy a stabilitu finančního systému,“ dodává.
Propojení ekonomie a kreativity
Propojení ekonomického výzkumu s reálnými dopady pro společnost pro ni bylo důležité již od začátku jejího studia. Ke studiu ekonomie ji původně přivedla kombinace analytického myšlení a zájmu o kreativitu. „Na střední škole mě hodně bavila matematika a přírodní vědy, hlavně fyzika a chemie. Zároveň jsem ale vždy měla blízko i ke kreativitě, umění a tvorbě. Ekonomie pro mě nakonec byla zajímavým spojením obojího,“ vzpomíná.
Zásadní moment přišel už během prvních hodin centrálního bankovnictví na vysoké škole. Tehdy ji poprvé zaujalo prostředí, kde se podle ní potkává vysoká odbornost, nezávislost a odpovědnost za rozhodnutí, která mají přímý dopad na ekonomiku i každodenní život lidí. I když po studiích spojila svou profesní dráhu především s Českou národní bankou, na akademickou půdu se vždy chtěla vrátit.
„Postupně mi začaly chybět hlavně diskuse se studenty a možnost společně přemýšlet o tom, jak teoretické znalosti využít v praxi, třeba právě v centrálním bankovnictví,“ říká. „Na IES je navíc prostředí, kde se lidé často znají osobně, komunikace je otevřená a atmosféra poměrně komorní a přátelská. To podle mě není v akademickém světě samozřejmost. Pro mě je to velká přidaná hodnota, protože dobrý výzkum často vzniká právě z otevřené diskuse,“ dodává.
Aktuálně ji nejvíce zajímá právě propojení finanční stability, politik centrálních bank a nerovnosti. Vedle toho zkoumá také dopady geopolitických rizik na ekonomiku a finanční systém. Geopolitické napětí podle ní stále výrazněji ovlivňuje obchod, kapitálové toky, inflaci i finanční trhy. „Centrální banky proto budou muset těmto faktorům v budoucnu rozumět mnohem lépe než dosud,“ uzavírá.
