Fakultní iniciativa Brainstorm podporuje nové výzkumné nápady. První workshop pomohl rozvoji globální sítě pro výzkum velkých projektů
Z online diskusí vznikla během několika měsíců síť 35 výzkumnic a výzkumníků z 27 zemí z celého světa. Iniciativa GRASP, kterou spoluzaložil Petr Witz z Institutu sociologických studií FSV UK, propojuje odbornice a odborníky zabývající se velkými projekty a jejich udržitelností. Důležitý impuls k dalšímu rozvoji sítě přineslo její první společné setkání, které umožnil nový fakultní program Brainstorm.
Mezi takzvané velké projekty patří například výstavba nové vysokorychlostní železnice nebo jaderné elektrárny, rozsáhlá proměna města, kosmický program či iniciativa spojená s rozvojem umělé inteligence. Společné mají především svou komplexitu: trvají řadu let, podílí se na nich množství institucí a aktérů a jejich úspěch závisí na schopnosti sladit rozdílné zájmy, zdroje i způsob rozhodování.
„Mají-li naplnit očekávání a být dlouhodobě udržitelné, vyžadují komplexní přístup a koordinaci řady institucí a organizací,“ vysvětluje výzkumník Petr Witz. Vhodně nastavené způsoby vládnutí a koordinace jsou proto podle něj jedním ze základních předpokladů úspěchu. Ten přitom rozhodně není zaručený. „Kolem sebe vidíme celou řadu příkladů selhávání velkých projektů, jež se skoro stávají pravidlem. Proto iniciativa GRASP.“
Poznatky o velkých projektech navíc podle Witze zůstávají do značné míry rozptýlené. GRASP (Governance for Sustainability of Major Projects) je proto chce propojit a systematizovat. „Síť zatím zahrnuje experty z oblasti dopravní infrastruktury, energetiky, udržitelnosti, územního rozvoje, architekty, specialisty na velké akce a události a mnoho dalších,“ doplňuje Witz.
Z online sítě ke skutečné spolupráci
První příležitost ke společnému osobnímu jednání přinesla až podpora z nového fakultního programu Brainstorm. Na dvoudenním setkání se sešlo deset výzkumnic a výzkumníků, další kolegové se připojili na dálku. Výsledkem je konkrétní plán práce na příští rok a zároveň výhled na další tři roky. „První hybridní setkání umožněné fakultním programem Brainstorm bylo v mnoha ohledech průlomem a impulsem pro další rozvoj sítě GRASP. Vznikla na něm celá řada nových podnětných nápadů a konkrétních zadání,“ říká Witz. „FSV UK rovněž prokázala, že v podobných mezinárodních výzkumných iniciativách může sehrávat vůdčí a koordinační roli.“
Právě společná diskuse nad novými výzkumnými tématy stojí v centru programu Brainstorm. Ten se zaměřuje na fázi výzkumu, pro kterou v běžném akademickém provozu často nezbývá mnoho prostoru: na rozvíjení nových nápadů prostřednictvím otevřené odborné diskuse. „Akademici jsou pod velkým tlakem publikovat, podávat granty a produkovat relativně rychle vykazatelné výsledky,“ vysvětluje proděkan pro vědu a výzkum na FSV UK Arnošt Veselý, z jehož iniciativy program vznikl. „To je do značné míry pochopitelné, ale vedlejším efektem je, že zbývá překvapivě málo času a prostoru na skutečně otevřené a kreativní odborné diskuse. Přitom právě z nich často vznikají ty nejzajímavější výzkumné otázky a zjištění.“
Fakulta v rámci programu poskytuje institutům prostředky na malé odborné workshopy se zahraničními výzkumnicemi a výzkumníky. Namísto klasické konference či semináře se má sejít menší skupina účastnic a účastníků, která dostane jeden nebo několik dní na diskusi. Důležitou součástí programu je minimální administrativa. Výzkumný tým nemusí předem slíbit publikaci ani novou grantovou žádost. Výsledkem setkání může být mezinárodní projekt nebo dlouhodobá výzkumná spolupráce – ale také zjištění, že původní myšlenka nikam nevede.
„Brainstorm jsme chtěli postavit trochu opačně: vytvořit bezpečný prostor, kde je možné přijít s něčím novým, ještě nehotovým, diskutovat to s lidmi z různých prostředí a také připustit, že z některých nápadů nakonec nic nebude,“ popisuje proděkan Veselý. „Samozřejmě budeme rádi, když z některých workshopů později vzniknou společné články, mezinárodní projekty nebo dlouhodobější výzkumné sítě. Brainstorm ale vychází z přesvědčení, že před tím vším musí existovat prostor, kde mohou vzniknout a dozrát samotné myšlenky,“ dodává.
Mapa světových megaprojektů
V případě GRASP už první společné setkání přineslo konkrétní plány pro další období. Jedním z nich je dokončení webové platformy, která má propojovat odborníky zabývající se velkými projekty a soustředit poznatky z různých částí světa. Její součástí bude takzvaná case bank – databáze případových studií, do níž budou moci výzkumníci i lidé z praxe přidávat strukturované poznatky o konkrétních projektech. Síť chce postupně shromáždit a systematizovat informace o významných projektech z celého světa a do databáze později začlenit také pokročilé analytické nástroje.
Vedle toho iniciativa připravuje společné publikace, tematické číslo odborného časopisu, sérii webinářů a program pro doktorandky a doktorandy. Ti se mohou do GRASP zapojit už nyní a přispívat například znalostmi konkrétních případů. Dlouhodobým cílem je získat prostředky také pro společné doktorské programy.
Prostor pro nápady
Brainstorm přitom není omezený na konkrétní výzkumná témata. Důležitá je především inovativnost – podporu mají získávat nová a dosud málo probádaná témata nebo nápady, které výzkumnice a výzkumníky vedou mimo jejich dosavadní oblast zájmu. Podstatné je také složení týmu. Brainstorm má propojovat nejen výzkumnice a výzkumníky z různých institucí a zemí, ale také vědkyně a vědce v různých fázích akademické kariéry – od etablovaných lidí přes postdoky až po doktorandy.
„Dlouhodobě bych byl rád, kdyby Brainstorm alespoň malým dílem přispěl k dalšímu zlepšení vědecké kultury na fakultě. FSV UK je dnes velmi úspěšná v publikacích i získávání grantů, ale další kvalitativní posun podle mě vyžaduje ještě větší zapojení do mezinárodních výzkumných sítí a především prostředí, ve kterém budou přirozeně vznikat nové a odvážnější výzkumné otázky, které je poté možné zúročit například v projektech Evropské výzkumné rady (ERC),“ říká Veselý.
Úspěch programu se proto nebude měřit jen počtem uskutečněných workshopů. Ambice je dlouhodobější: aby bylo na fakultě přirozené věnovat čas nejen realizaci již připraveného výzkumu, ale také nejisté fázi, která mu předchází. „Právě takový prostor pro intelektuální experimentování považuji pro dlouhodobě kvalitní vědu za zcela klíčový,“ uzavírá Veselý.
