Češi a konflikt na Blízkém východě: Podpora Izraele v Česku přetrvává i po dvou letech války v Gaze, ukazuje průzkum
Více než dva roky války v Pásmu Gazy zásadně neproměnily postoje české veřejnosti k Izraeli, vyplývá z nového výzkumu Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v letech 2023 až 2025 mapoval názory Čechů na konflikt na Blízkém východě. Česká společnost zůstává v řadě otázek spíše nakloněna Izraeli. Zároveň ale platí, že vysoký podíl respondentů nemá na mnoho otázek vyhraněnou pozici.
Izraelskou vojenskou operaci v Gaze schvaluje zhruba třetina dotázaných, zatímco přibližně 40 procent s ní nesouhlasí. Česká veřejnost je však výrazně rozdělená v hodnocení rozsahu samotné operace. Stejný podíl respondentů – shodně 26 procent – považuje izraelský postup buď za přiměřený okolnostem, nebo naopak za příliš tvrdý.
„Do určité míry nás překvapilo, jak relativně stabilní zůstaly postoje české veřejnosti k Izraeli navzdory dlouhodobé válce v Gaze. Češi obecně nadále zůstávají vůči Izraeli spíše naklonění, zároveň je však patrné, že zejména mladší generace je výrazně kritičtější k tomu, jak Izrael válku v Gaze vedl. Ve srovnání s nedávnými průzkumy z jiných zemí Evropské unie tak Česká republika představuje poměrně specifický případ země, kde nadále převažují spíše proizraelské postoje a ani velmi medializovaná válka v Gaze nevedla k zásadnímu obratu veřejného mínění,“ uvádí k průzkumu Irena Kalhousová, expertka na Izrael a česko-izraelské vztahy z Fakulty sociálních věd UK.
Data také ukazují postupný úbytek Čechů bez jasného názoru na probíhající konflikt. Část české veřejnosti si v průběhu času své postoje častěji vyjasňuje – zejména směrem k větším sympatiím s Izraelem. Přesto u mnohých otázek zůstává podíl odpovědí „nevím“ nadále vysoký.
Výzkum zároveň potvrzuje i výrazné generační rozdíly. Nejkritičtěji se k izraelskému postupu staví mladí lidé, a to zejména ženy. Starší generace a muži naopak častěji vyjadřují podporu Izraeli.
Průzkum realizovalo Herzlovo centrum izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v čele s dr. Irenou Kalhousovou ve spolupráci s agenturami STEM (2025) a IPSOS (2022–2024). Výzkum proběhl na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky starších 18 let.
